Praktické informace

Peníze

Na Kubě se používají 2 měny.

• Kubánské pesos – původní kubánská měna. Dnes ji používají hlavně místní.  1 kubánské peso je o trochu méně než koruna.
• „Dolary“ = konvertibilní pesos, označované jako CUC  – ty jsou určeny pro turisty. Běžný turista by ani neměl jinou měnu potřebovat.  Kurz konvertibilního pesa je stanoven tak, aby odpovídal americkému dolaru. Měna vznikla po pádu Sovětského svazu, kdy přišla velká krize a na černém trhu se začalo obchodovat v amerických dolarech. 1 CUC je přibližně 25 kubánských pesos.

V pesos cubanos se platí jen v menších městech, ve stáncích s pouličním občerstvením, ve venkovských obchodech nebo za místní autobus, který stojí asi 20–40 centavos. Na dvoutýdenní pobyt není třeba měnit na pesa více než 5 amerických dolarů, protože před odjezdem je třeba je všechny utratit, pesos totiž nemají mimo Kubu žádnou hodnotu. Jediné místo, kde si na Kubě můžete vyměnit pesos za dolary je letiště v Havaně.

Kde vyměnit peníze? Nejlepším místem jsou oficiální banky. Obvykle mají otevřeno od 9AM do 3PM, ale v malých městech i od 8AM do 5PM. Pozor, banky mají zavřeno o víkendu. To se nám už jednou vymstilo, takže jsme si v neděli hráli na socky, protože jsme neměli ani na drink. Pozor, aby vám v bance něco vyměnili, budete muset předložit cestovní pas (nám ale vyměnili i na řidičský průkaz, když jsme pas zapomněli v hotelu).

Elektřina a zásuvky

Elektrický proud na Kubě je 110V, 60Hz. V řadě hotelů je ale k dostání i 220V. Zásuvky jsou velmi různé – podle let, ve kterých se daný hotel stavěl. Nejčastější jsou americké typy zásuvek, ale průvodce říká, že pokud byste obešli více hotelů, tak najdete snad všechny typy zásuvek, které se na celém světě vyskytují.

Internet

Na Kubě je na internet a na satelitní televizi téměř prohibice. Místní lidé vůbec přístup k internetu nemají. Satelit sice na černém trhu seženete, ale když někoho z místních chytnou policajti, tak bude mít problémy.

Internet je k dostání jen v těch nejdražších hotelech anebo kancelářích telefonní společnosti ETESCA. Tam po předložení pasu můžete za 6CUC koupit kartu na 1hod internetu. S tou si sednete k počítači, opíšete tajný kód z karty a jste na internetu.

Jídlo a pití

Než se na Kubě pustíte do jídla, tak je potřeba si uvědomit, jaký je kubánský standard. I v dnešní době žije řada obyvatel Havany na přídělové lístky. Na měsíc od státu dostanou 3 libry rýže, libru brambor, libru kuřecího, tucet vajíček … když jsou ryby, tak i rybu (ale občas lidem řeknou, že se jich daný měsíc nachytalo málo a nedostanou nic). Mléko se přiděluje jen dětem do 8let, poté už na mléko ztrácí rodina nárok, nahrazuje ho jogurt. Zbytek si mohou nakoupit z malého platu, který mají. Průměrný plat je 18CUC/měsíc.

Druhým faktem, který utváří místní kuchyni, je skutečnost, že místní jedí jen lehký oběd, například studené těstovinové saláty. Také mají odpor ke kořeněným a ostrým jídlům (proto se vám některá místní jídla budou zdát skoro bez chuti).

Celkově vzato, dle našeho standartu, Kubánci vařit neumí. Určitě se na Kubě nedá opomenout ochutnání míchaných alkoholických nápojů - oblíbených „cuba libre“ nebo „mojito“. Kupodivu to není až zas takový hit, jak by člověk natěšený představami o Kubě očekával.

Nákupy

Nejlepším vývozním artiklem Kuby je samozřejmě rum a doutníky. Ten tu nakoupíte výrazně levněji než kdekoliv jinde ve světě.

Rum

Protože jsou všechny obchody státní, tak jsou všude stejné ceny. Je tedy jedno, kde si lahve s rumem nakoupíte. Oproti Čechám je tu rum dost levný. Některé bary dokonce machrují tím, že vám do skleničky udělají piňacoládu a nechají vás, ať si dolijete rumu, kolik je libo. (Není se čemu divit, 1 piňakoláda stojí skoro stejně jako celá láhev rumu.).

Nejznámější a také nejdražší značkou rumu je Havana Club. 1l bílého stojí cca 5.10CUC, 1l sedmiletého tmavého se vyšplhá až na 15.90CUC. Jiné značky jako je Mulata, Cubay nebo Santiader jsou až o 20% levnější.

Doutníky

Exportní kvalita doutníků je pěkně drahá, i když oproti Evropě se tu prodávají stále za hubičku. 1 pěkná Cohiba stojí 5-10CUC. Dřevěná krabice 25 Cohib stojí od 125-250CUC.

Řádově levněji vás vyjde nákup doutníků u překupníků, kteří je kradou v továrně a prodávají za rozumnější cenu. Krabičku 25 Cohib potom koupíte za cca 30CUC. Musíte si ale dát pozor na podvodníky, kteří vám do obalu od Cohib dají místní levný doutníky. Před nákupem je nejlepší nejprve navštívit tabákovou továrnu v Havaně, abyste poznali, jak se doutníky vyrábí (různé ochranné známky, všechny doutníky v krabičce by měly mít stejný odstín, vůni,…). Volba je samozřejmě na vás, zda se rozhodnete nelegální černý trh podporovat se všemi riziky, které pro vás i prodavače plynou, nebo ne.

Černý trh s doutníky opravdu kvete. Už během prohlídky továrny mi jeden černoch nabídnul 3 tlusté špičaté doutníky za 10CUC (místo prodejní ceny 30CUC). Po celé Havaně potkáváte řadu překupníků, kteří vám budou neustále nabízet levné Cohiby. Nejvíce mě dostalo, když jsem se o tom zmínil paní domácí v Casa particulare a ona mě upozornila, že nemám nic kupovat na ulici, že je tam spousta podvodníků, ale že mi krabici pravých doutníků sežene za pěknou cenu sama. Jen ať řeknu, kterou značku chci.

Pokud pro vás není důležitá kvalita, tak můžete zajít do obchodu pro místní a koupit si balení 25 místních doutníků za 26pesos (tj. cca za 1CUC).

Pozor, všude vás budou upozorňovat, ať nekupujete doutníky od překupníků. Že mají padělky. My jsme si ty „padělky“ prohlédli, ověřili všechny ochranné známky, …, a prohlásili je za pravé. Místní to nejspíše kradou přímo ve skladu továrny. Přijde nám, že celá propaganda o padělcích je hlavně z toho důvodu, aby se omezil černý obchod a aby stát nepřišel o nemalou část svých příjmů.