Historie

Ostrov Kuba byl objeven Kryštofem Kolumbem v roce 1492. Teprve o století později se jej však Španělům podařilo opravdu dobýt a současně vyhladili původní domorodé obyvatelstvo – Indiány. Původními obyvateli ostrova totiž byly indiánské kmeny Arawaků. Následoval dovoz otroků z Afriky. Do roku 1898 byla Kuba jádrem španělské moci v Karibiku.

Koncem 19. století se na Kubě začaly objevovat snahy o nezávislost. Toho využily USA a ve válce proti Španělům prosadily na Kubě své vlastní hospodářské zájmy. Španělé byli poražení a Kubu museli postoupit USA. Roku 1902 byla na Kubě vyhlášena formální nezávislost, ale v letech 1906 a 1913 USA opět intervenovaly. USA se nepodařilo prosadit, ale z této doby pochází pronájem zátoky Guantánamo na neurčitou dobu. Od roku 1933 až do roku 1959 byl hlavou státu proamerický prezident F. Batista. Roku 1959 byl po dlouhé guerrilové válce Batista svržen a vlády se ujali revoluční vzbouřenci v čele s Fidelem Castrem. Fidel Castro převzal úřad ministerského předsedy. Vláda byla původně nekomunistická. Skrz zestátnění hospodářství však ztratila dřívější sympatie USA, prezident Eisenhower vyhlásil hospodářské embargo Kuby a země se začala orientovat na SSSR. Včetně přijetí veškerých komunistických ideologií. V roce 1961 proběhl pokus o invazi protikomunistických povstalců v Zátoce sviní, ale povstání bylo poraženo.

Castrovo veřejné přihlášení se ke komunismu a umístění sovětských raket na Kubě vedlo v roce 1962 k tzv. Kubánské krizi, která byla na hraně téměř celosvětového konfliktu a v podstatě k politické a hospodářské izolaci, která trvá až dodnes. Ta v současnosti ještě posílila, neboť počátkem 90. let se rozpadl bývalý socialistický blok, a Kuba tak ztratila značnou část hospodářské podpory.